V tomto kázání se Jakub Černý zamýšlí nad velkým přikázáním „milovat bližního jako sám sebe“. Ukazuje, jak můžeme přikázání desatera vztáhnout k lásce k bližnímu a prakticky je uchopit pro náš všední život. Zamýšlí se také nad tím, kam až tato láska sahá a kde má svůj zdroj.
Jak rozumět a prakticky naplnit biblickou výzvu k chození ve světle? Povzbuzování i napomínání jde ruku v ruce. Obojí potřebujeme přijímat i dávat.
Konec knihy Skutky apoštolů má zvláštní konec. Nedozvíme se, jak to s apoštolem Pavlem dopadlo. Nevidíme velké finále misie v Římě. Vlastně to nezní ani moc šťastně ani moc úspěšně. Je to skutečně tak? O čem je vlastně tato kniha a co si máme vzít z jejího konce my? Má tenhle příběh happy end?
Co uděláme, když realita církve neodpovídá ideálu? Odmítneme církev? Přestaneme věřit v ideál? Apoštol Pavel znal takové situace velmi dobře a nabízí nám cestu. Mluví o ní v 1K 13 a prakticky ji také ukazuje na svém zápase o Korintskou církev, kterým prochází během svého slavného působení v Efezu.
Ježíš připravoval své učedníky na to, že život pro něj a evangelium znamená mnohé opustit. Patří k němu loučení a ztráta. Zároveň slibuje, že tuto ztrátu mnohonásobně nahradí již v tomto věku jak co se majetku, tak co se vztahů týče. I služba apoštola Pavla znamená mnohé loučení s těmi, které si zamiloval a strávil...
