Všechno důležité, co umíme a čím jsme, jsme se naučili. Stálo nás to úsilí a k mnohému jsme potřebovali druhé lidi. Podobně ani život s Bohem a následování Krista nejde bez učení a učitelů. Proto i Ježíš přichází jako učitel a připravuje své učedníky na velkou misi učit další.
V tomto kázání se Jakub Černý zamýšlí nad velkým přikázáním „milovat bližního jako sám sebe“. Ukazuje, jak můžeme přikázání desatera vztáhnout k lásce k bližnímu a prakticky je uchopit pro náš všední život. Zamýšlí se také nad tím, kam až tato láska sahá a kde má svůj zdroj.
Zářijová série na regionu Západ se věnuje otázce: Proč jsem tady? První část série se zamýšlí nad největším přikázáním, kterým je milovat Boha. Zabývá se tím, k čemu jsme byli stvořeni a jak to souvisí se svatostí a láskou k Bohu.
Jak rozumět a prakticky naplnit biblickou výzvu k chození ve světle? Povzbuzování i napomínání jde ruku v ruce. Obojí potřebujeme přijímat i dávat.
Někdy zdědíme nějaký zvyk, který opakujeme, aniž bychom mu rozuměli. Přesto se ho dál držíme. Někdy spoléháme na správnou formulku nebo slova modlitby. Takovéto tradice mohou být prázdné nebo dokonce nebezpečné. Apoštol Pavel vzpomíná, že byl horlivým zastáncem tradic. Vynikal v jejich plnění a držel spoustu zásluh. Všeho toho se ale pro Krista zřekl. Něco...
