Když Ježíš mluví o lidech království, používá tři obrazy, které mají přiblížit jejich poslání (Mt 5,13–16). Jde o sůl, světlo a město. Jsou to věci nepatrné, ale s velkým pozitivním vlivem na své okolí. Musí mít ale potřebnou kvalitu a také být na správném místě. Ježíšovi učedníci – lidé království – jsou proto správní lidé na správném místě. Jsou tam, kde jsou potřeba, a ví se o nich.
Co uděláme, když realita církve neodpovídá ideálu? Odmítneme církev? Přestaneme věřit v ideál? Apoštol Pavel znal takové situace velmi dobře a nabízí nám cestu. Mluví o ní v 1K 13 a prakticky ji také ukazuje na svém zápase o Korintskou církev, kterým prochází během svého slavného působení v Efezu.
Ježíš připravoval své učedníky na to, že život pro něj a evangelium znamená mnohé opustit. Patří k němu loučení a ztráta. Zároveň slibuje, že tuto ztrátu mnohonásobně nahradí již v tomto věku jak co se majetku, tak co se vztahů týče. I služba apoštola Pavla znamená mnohé loučení s těmi, které si zamiloval a strávil...
Prvotní církev nebyla dokonalá. Neměla dokonalé poznání. Některé věci jí trvaly déle. Řada zjevných pravd se ukázala až po dlouhých diskuzích, sporech a hádkách. O tom svědčí i příběh apoštolského koncilu ve Sk 15. Jsou spory o učení, kterým se nesmíme vyhnout? Jak je řešila raná církev a co se z toho můžeme naučit? Skrze...
Apoštol Pavel vyzývá věřící v dopise Efezským, aby se za něj modlili. Nežádá ale o modlitby za zdraví, propuštění z vězení, či větší pohodu. Jde mu o to, aby neminul žádnou příležitost ve službě zvěstování evangelia. Také kniha Skutků přináší svědectví o tom, že právě o to Bohu jde. V příběhu o vyvedení Petra z...
